Sedím u počítače, už je tma. Za prvé jsou dny ještě krátké, ale je taky docela pozdě večer. Z obrazovky počítače na mě kouká Katka Fišerová a čekáme. Trochu se usmíváme, trochu jsme napjaté, máme milion otázek a snad ještě více očekávání.
A pak se obrazovka Zoomu rozdělí na tři okénka a z toho nového na nás kouká vlídná tvář. Moc se neusmívá, ale je v klidu. Ladies and Gentlemen, vstoupila Mavis Karn, tak trochu legenda. A já mám husí kůži, i když teda nechápu proč.
Mavis je žena jako každá jiná, prostě babička svých vnoučat, je jí 84 let. I moje babička byla bystrá a vlídná. I ona mě laskavě upozorňovala na svůj věk po každých několika větách. Nejenom zmíněním daného čísla, ale i upozorňováním na svůj režim, nemoc létat nebo se vzdalovat z domova kvůli zdraví, životní zkušenosti. Začínám zpomalovat, v hlavě i v řeči. (Já pravděpodobně budu Blesk i v těch 84 letech 😀).
Uvědomuju si, že tato obyčejná žena koučuje samotného Michaela Neilla. Mého učitele. Takže je vlastně moje babiučitelka nebo praučitelka(v angličtině mě napadlo grandteacher) 🙂 A pořád čekám, jestli uslyším závan nějaké pýchy, nadřazenosti nebo nějaký manýr. Nic. Je naprosto skromná, upřímná a velmi pokorná vůči životu a energii ostatních. A najednou jí slyším říkat: “Mezi námi není rozdíl, děvčata. Jen já se dívám směrem, odkud přichází pravda, trochu déle. A moc bych si přála, abych ten směr viděla ve svém životě dřív. Protože je pořád, na co se dívat.”
Když začínala pracovat s firmami, dostala se Mavis k hráči amerického fotbalu, který zakládal projekt pomoci dětem v polepšovnách. Mavis tak dva roky chodila za dětmi, kteří byli malými zločinci, a učila je o jejich dokonalosti tam uvnitř. Dle jejích slov děti hodně naučily jí. A to se ona sama učila přímo u Syda Bankse.
Jednoho dne projekt skončil a ona napsala dopis, nazvala ho Tajemství. Ten se později, aniž by o tom Mavis sama věděla, stal legendárním poselstvím napříč nejen dětskými věznicemi. Jeho obsah změnil život stovkám možná tisícům dětí. Mavis se proto nechala během covidového vězení přesvědčit Michaelem Neillem, aby z jednoho dopisu udělala knihu.
Dnes si s Kačkou Fišerovou čicháme k čerstvě vytištěným knihám v češtině. Jmenují se všechny stejně: Je to tak jednoduché. A napsala je Mavis Karn. Tato kniha je ve světě za těch pár let taky legendou. Je to tak jednoduše napsané, vyloženě pro děti (a bývalé děti). Několik dopisů o naší dokonalosti a podstatě.
Mavis nám dovolila knihu přeložit a vytisknout. Mavis také svolila, že se na dálku připojí jako řečník na náš Summit The Listening World. Mavis také nabídla, ať všechny pozveme na její kurz o naslouchání, který má dvě části. A pak mi Mavis dovolila udělat z její knihy kurz pro děti, rodiče a pedagogy. Ta samá Mavis trvala na tom, že odměnou nechce nic jiného, než abychom všechny utržené peníze daly zpátky do programu pro děti.
A tak až koupíš knihu Je to tak jednoduché, jedna poputuje zdarma do nějaké knihovny základní školy.
Čeká nás nádherný čas na Summitu, kde budeme poslouchat 40 řečníků z celého světa. A pak mě osobně čeká nádherné léto, které započnu kurzem Letní škola sebepoznání a prací na kurzu pro děti a rodiče a školy. A tebe čeká Mavis osobně v Praze. Po všem, co o našem Summitu zjistila, rozhodla se, že i když tedy nikdy nikam nejezdí, do Prahy přiletí.
Budu její předřečnicí na prknech Kongresového centra na Vyšehradě. A moc se těším, až ji obejmu. Za každé dítě tady v Česko – Slovensku, kterému se zlepší kvalita života díky její knize. Takže je vlastně dobře, že se budeme na pódiu střídat. Jinak by pro samá objetí nemohla z portálu ani vyjít 😀.
Nezapomeň ani ty, že jsme všichni stejní. Že jediný rozdíl mezi námi je vždycky pouze ten, že jeden pravdu vidí trochu déle. A mluvím o Pravdě za naší životní zkušeností. Ta osobní pravda je dost pomíjivá, nemyslíš?
A někdy se tím směrem dívá někdo starší, někdy mladší. Někdy zkušenější, někdy nováček ve spiritualitě. Inspirace je všude kolem nás. Osobně se lidmi a jejich zkušeností inspiruji moc ráda. A 24.až 26. května 2024 se budu moci inspirovat od mých učitelů, babi-učitelů, pra-učitelů i od dětí, dokonce od mého vlastního: Děti ze Star teamu tam budou hrát divadlo o tom, jak s námi v životě mlátí emoce a my se jimi často necháme zmítat, dokud nepřijdeme na jejich podstatu.
